u uiv=“Content-Type“ content=“text/html; charset=UTF-8″>
Každý člověk se může dostat do situace, v níž mu není ani trochu příjemně vzhledem k nedostatku peněz. Každému se může stát, že má za něco platit, jenže už na to nezbývají peníze. A zatímco logika praví, že tedy má takový člověk smůlu a nakupovat se jednoduše nebude až do doby, než si dotyčný zase nějaké peníze vydělá, v praxi to tak nefunguje. V praxi jsou i výdaje, které nelze oželet, jsou tu i záležitosti, za které se prostě musí zaplatit bez ohledu na to, jak na tom člověk je.
A když se objeví nějaký účet nebo potřeba něco si koupit, ale doma už není ani koruna? Nebo když se objeví výdaj, který převyšuje možnosti někoho, kdo jinak se svými výdělky bez problémů vychází? Co potom s tím?
Neplatit není rozumné. To by mohlo vést třeba k různým postihům, kvůli tomu by mohli někoho i odříznout od nezbytných služeb, a kdo ví, jak jinak by to ještě na takového nebožáka dolehlo. To už bývá daleko lepší vzít si půjčku, tou poplatit všechno, co je potřeba, a pak se v budoucnu poněkud uskromnit a z následujících příjmů onu půjčku splatit.
Půjčka je ale prospěšná logicky jenom tehdy, když ji žadatel za výhodných podmínek dostane. Nevýhodné nebo nedosažitelné nabídky tu nejsou k ničemu. A proto člověk často dlouho shání, než nalezne to pravé.
A co je tu tím pravým? V případě bonitních žadatelů možná některá bankovní půjčka, ale v případě těch, kdo už ani zdaleka dokonalými žadateli nejsou, jedině hypotéka bez doložení příjmu. A to proto, že se u takové nebankovní hypotéky nikdo zase až tak moc neptá na žadatelovu aktuální ekonomickou situaci. Dá se tu tolerovat nejeden žadatelův nedostatek, a to proto, že je tu nedokonalost příjmů a registrů dlužníků kompenzována zástavou nemovitosti. Která je zárukou splacení, díky níž tu lze poskytnout i velké peníze komukoliv, kdo je právě potřebuje.